]]>

V minulém článku jsem popisoval, jak jsme převzali dokončenou základovou desku. Nyní bude deska několik týdnů zrát. Ovšem my nezahálíme a pilně se připravujeme na to hlavní – až náš domek poroste do výšky.

Předně jsme zabezpečili pozemek (tedy hlavně to, co na něm je) před zloději a vandali. To hlavní, co bylo potřeba zajistit, byl barel s vodou. Nejde nám ani tak o to, že by ten barel někdo ukradl – sehnali bychom jiný – ale problém byl se sehnáním vody – to se nám absolovovat znovu nechce.

Jenže jak zajistit barel před ukradením? Říkal jsem si, že plný ho nikdo neukradne, protože by musel mít jeřáb. Plný barel vody totiž váží 1000kg. Takže je potřeba zajistit jen výpusťový ventil – to jsem udělal snadno pomocí visacího zámku:

Vše ostatní je víceméně v pohodě.

Kromě toho jsme vybrali dodavatele centrálního vysávání a probíhá výběrové řízení na dodavatele zabezpečovacího systému.

A jako poslední úkol, který chceme mít do zahájení stavby hotový, je připojení na elektrickou síť.

Na závěr ještě přiložím pár fotek hotové desky. Na fotkách jsou vidět instalační kanálky pro vodu, topení a centrální vysávání.

]]> Dnes jsem podepsal předávací protokol na základovou desku. Ale popořádku. Během stavby desky se vyskytlo se stavební firmou několik problémů, které mě určitě stály pár let života. Na začátku stavby jsem psal o problémech s lidma z Canaby. Doufal jsem také, že tyto problémy jsme si vyjasnili a že vše další již bude v pořádku. Bohužel tomu tak nebylo a byly chvíle, kdy jsem byl rozhodnut odstoupit od smlouvy.
Updatováno: V textu jsem ještě doplnil některé poznámky k zápisu do stavebního deníku.

Každý, kdo kdy stavěl, mi dá zapravdu, že na základech jsou důležité základové pásy (zejména jejich hloubka a šířka) a izolace. Pokud se ošidí základové pásy, tak barák spadne. A když izolace , tak zplesniví. Proto to také byly dva milníky, které jsem chtěl chtěl vidět s někým, kdo tomu rozumí.

Hloubku a šířku základových pásů jsem zkontrolovat nemohl a tak jsem si posvítil alespoň na izolaci. Jednoho krásného večera jsem si udělal piknik v Buštěhradě a prověřili jsme si kvalitu provedené izolace. A protože jsem tomu nerozuměl, pozval jsem si na „inspekci“ svého kamaráda, který se stavbařině věnuje. Ten mě upozornil na několik nedostatků a varoval mě, že před jejich odstraněním stavba by stavba neměla pokračovat.

Vyzbrojen touto informací jsem hned ráno volal panu staviteli, kterého jsem o zjištěných nedostatcích informoval a požadoval jejich nápravu. Následně jsem mu řekl, že opravenou izolaci si přijedu zkontrolovat a teprve poté budou moci betonovat. Bylo mi sděleno, žemix s betonem dorazí kolem druhé hodiny odpolední, a že se tedy sejdeme v Buštěhradě v jednu hodinu.

V půl dvanacté mi volal pan stavitel a „prej jestli teda chci vidět tu izolaci, tak ať přijedu, protože jim dorazil mix a začínají betonovat.“ Na mojí námitku, že nezačnou betonovat, dokud to neuvidím, se mě pan stavitel otázal, jestli si „ten beton má tedy strčit do prdele“. Řekl jsem mu ať si tedy ten beton strčí kam chce a ať se s ním klidně nechá vyfotit, ale na desku ho prostě nevylije. A že jestli to udělá, nechám je tu desku rozbourat.

On na to, že tu desku prostě vyleje ať chci nebo ne a s tím, abych se nebál, že dělají kvalitní práci a celý postup mi bude dokumentovat. Kvalita fotodokumentace však byla minimálně k smíchu:

Obraten jsem volal stavbyvedoucímu s tím, ať to nějak zarazí nebo já zarazím celou stavbu. Zhruba za hodinu jsem se dozvěděl, že beton je na desce, a že se nedá nic dělat. V tu chvíli jsem nevěděl, jak dál – říkal jsem si, proč na mě můj dodavatel kašle a dělá si co chce? Jak mám zabránit tomu, aby si dělal co chce? Rozhodl jsem se, že si nechám čas na rozmyšlenou a domluvím si s ním schůzku přímo na staveništi.

Dnes (26.7.2007) jsme se sešli na staveništi. Zpočátku byly mezi námi komunikační problémy. Pan stavbyvedoucí nechápal, co je za problém a proč se tak rozčiluji. Měl jsem pocit, že útočím na kvalitu provedené práace. Já však měl problém spíše s přístupem a jednáním jeho podřízených. Po chvíli se horké hlavy uklidnili a začalo se jednat konstruktivně. Prošli jsme si průběh stavby, co nás čeká a nemine a další detaily.

Poté jsme si prošli stavební deník a já si jej odvezu domů s tím, že v něm zhodnotím co jsme si dohodli. Abych to měl porád na očích stručně to zapíšu i sem:

1. Došlo k převzetí stavby investorem – bez závad – Ať jsem se jakkoliv rozčiloval, musím uznat, že firma Canaba odvedla vynikající práci. Vše sedí na milimetr přesně, deska je rovná).
2. Byla vrácena investoru elektrocentrála včetně příslušenství – bez závad – Centrálu jsme si půjčovali zde
3. Byla konstatována špatná součinnost zhotovitele s investorem. Zhotovitel se zavázal sjednat nápravu – Prostě si developer dělal co chtěl a myslel si, že já budu skákat, jak oni si písknou. Vyříkali jsme si to a firma Canaba má podmínku s výstrahou
4. Bylo dohodnuto, že se stanoví milníky, které budou zapsány do stavebního deníku. Po jejímž dosažení se přeruší práce do doby, než investor provede kontrolu – Jinak to nepůjde a developer si bude muset moje kontroly zanést do harmonogramu.
5. Technickým dozorem investora je Petr …. – Jedná se o člověka, který má na starosti stavby za stvky milionů. Plně mu důvěřuji a vím, že žádný kopanec developerovi neprojde
6. Veškeré zásadní kroky a sdělení bude zhotovitel investoru zasílat na emailovou adresu: canaba@ – Jak se říká – co je psáno, to je dáno.
7. Zhotovitel investora bude informovat minimálně 48 hodin před termínem požadované součinnosti. V případě urgentních požadavků dle dohody – Když něco budou potřebovat, musí na to myslet dopředu – člověk musí chodit do práce, aby jim mohl zaplatit. To si prostě musí každý uědomit.
8. Investor opětovně upozorňuje na změnu kontaktní adresy ……. – Snad milionkrát jsem jim říkal, že poštovní adresa se neshoduje s trvalou a ať mi neposílají tyto informace někam, kde se už několik let nezdržuju. Takhle to bude v deníku a já přestanu reagovat na dopisy, které mi posílají do 100km vzdálené schránky

Stavbyvedoucí mi také poslal pár fotek z výkopu základů:

Aby toho nebylo málo, povedlo se nám trošku „vytunit“ naše auto

Takže teď (do doby, než nám auto opraví) mezi Prahou a Buštěhradem musím jezdit na tomhle prskoletu

]]> Dnes (19. 6. 2007) proběhlo betonování základové desky. S dodavatelem jsem se domluvil, ze chci videt desku před zalitím (důkladně upěchovaná výplň desky apod.

V poledne mi volal předák, že v jednu budou připraveni na zalití, a že se tedy mám zastavit. Bohužel jsem to časově nezvládl a tak jsem dorazil až večer, kdy deska byla již zalita.

]]> Dne 17.7.2007 se to stalo – bargy vyjely a začaly kopat základy našeho vysněného domku. Ráno jsem se sešel s partou chlapů a domluvil s nimi podrobnosti. Z počátku se zdálo, že páni dělníci jsou rozumní a když se s nima člověk na něčem domluví, stojí si za tím. Jak jsem se spletl!

Každý ví, že jestli se něco při stavbě nesmí ošidit, tak je to základ. Proto jsem se také rozhodl této fázi stavby věnovat zvýšenou pozornost. Také proto jsem se již s předstihem domluvil se stavby vedoucím, že před zalitím základových pásů chci výkopy vidět. Ráno jsem se tedy zastavil na staveništi s tím, do vše panové potřebují a kdy.

Dozvěděl jsem se, že druhý den potřebují mít na pozemku alespoň 200l vody a elektriku. Zde si dovolím malou odbočku: Díky zpoždění s výstavbou inženýrských sítí, nebylo možné zajistit „napájení“ pozemku elektrikou a vodou ze sitě a je nutné tam energii a vodu dopravit alternativní cestou. Elektriku jsem měl vymyšlenou půjčím si elektrocentrálu a dokonce jsem měl vybraného již dodavatele. Ale do s vodou? Dopravit ji tam v barelech a pokud možno za to nikomu neplatit. Za to musím poděkovat svému taťkovi, který mi rychle a obětavě pomohl sehnat nádobu přesně podle mých potřeb. Od svého skvělého souseda jsem si půjčil auto s vlekem a vyrazil směr sever. Tak jsem naložil nádobu, s rodičema si vypil kávu a hurá zpět. Před naší stávajícím domovem jsme pomocí hadice nádobu naplnili (respektive do ni nalili cca 250l).

Druhý den jsme s elektrocentrálou a vodou vyrazili směr Buštěhrad. Museli jsme si přivstat, protože jsem se zedníky byl domluvený, že se na místě sejdeme v 8 hodin ráno a s tou nádobou za zády se dalo jet maximálně 50km/h Na místo jsme dorazili už v půl osmé a našli jsme to tam v tomto stavu.

Základové pásy vylité a já o ničem nevěděl! Navíc bylo osm hodin a dělníci nikde! Rozhodl jsem se zavolat stavbyvedoucímu a poptat se ho zda si z nás dělají srandu nebo zkoušejí, co vydržíme. Správně je asi obojí. Dělníci totiž přijeli až v devět hodin a začali mi vysvětlovat, jak nestíhají a jak je jejich čas drahý! To už jsem řval a dožadoval se jejich šéfa.

S jejich mistrem jsme se setkali večer přímo na místě a jasně si vyříkali pravidla. Doufám,že tyhle problémy byly první a poslední.

Jinak jak pokračuje stavba? Dnes pánové začali dělat šalování a pěchovali hlínu se štěrkem mezi základovými pásy. Zítra bude dokončeno šalování, svařena kari-síť a zalije se deska. Následující den se udělá izolace a provede začištění desky. V pátek by měla deska být hotova. Z dneška bohužel žádné fotky nemám, protože jsem byl natolik rozčilený, že jsem i fotit zapomněl