]]>

Během ledna nastala situace, která potká většinu stavebníků – hrozba posunutí termínu dokončení. Jak k tomu došlo? Díky vysoké poptávce firma Sapeli má neskutečně dlouhé dodací lhůty. Pan stavbyvedoucí nás tedy požádal o posunutí termínu o necelý měsíc. Kromě toho se dodělával interiér domku. A také proběhlo částečné předání domku (společně s panem stavbyvedoucím jsme jej nazvali „předpřejímka“). Ta proběhla ve dvou fázích a musím říct, že dopadla nad naše očekávání. Ale začněme od začátku…

Posunutí termínu jsme očekávali a byli jsme na něj částečně připraveni již od prosince loňského roku. To byl také důvod, proč jsme naplánovali naše stěhování až na konec února. Oficiálně jsme tuto informaci obdrželi zhruba tři neděle před smluveným termínem dokončení s tím, že nám dodavatel navrhoval, abychom akceptovali posunutí termínu dokončení dohodou na 10.2.2008. Co by to pro nás znamenalo? Nic jiného, že se termín uvedený ve smlouvě dodatkem upraví na nový. My ale díky této dohodě nebudeme mít nárok na zaplacení smluvní pokuty, která vyplývala za smlouvy – a tak snadno a bez boje jsme se vzdát nechtěli. Výše smluvní pokuty, která nám díky posunutí termínu náležela, byla cca 7 500,-Kč. Uspořádali jsme rodinnou radu a rozhodli se, že toho využijeme alespoň částečně ve svůj prospěch a sepsali si několik podmínek, za kterých promineme dodavateli tyto peníze.

1. Nově dohodnutý termín (10.2.2008) nebude za žádných okolností překročen. – Další zpoždění by totiž mohlo vážně ohrozit naše přestěhování a my bychom nejspíš bydleli pod stanem.
2. Pokud dojde k dalšímu překročení termínu budeme požadovat zaplacení celé smluvní pokuty (tzn. od 25.1.2008 včetne). – Motivace k dodržení nového termínu.
3. Nejpozději 24.1.2008 obržíme alespoň jedny klíče od domu a bude proveden zápis o skutečném stavu díla (případné poškození, nedodělky apod.). Tento zápis se stane přílohou předávacího protokolu. – Je to z toho důvodu, aby pak nemohlo dojít k neshodám v případě, že bychom našli někde například prasklou dlaždici a my se pak zbytečně nedohadovali, kdo za to může.
4. Dne 24.1.2008 dále obdržíme také veškeré revizní zprávy a podklady pro zahájení kolaudačního řízení. – Bohužel jsme dokumentaci zatím nedostali – dokumenty máme slíbené do 5.2.2008
5. Po dni 24.1.2008 nám bude umožněn neomezený přístup do domu za účelem provádění dokoncovacích prací, které nebyly předmětem dodávky ze strany generálního dodavatele (Canaba) a které je nezbytné provést před nastěhováním. – Potřebujeme nechat instalovat kuchyňskou linku, EZS, plovoucí podlahu…
6. Veškeré ostatní práce na domě budou dokončeny v řádném termínu (tedy 24.1.2008). – V podstatě splněno. Nedokončeny zůstaly drobnosti (silikony, koberce)
7. Nejpozději do 7.1.2008 obdržíme daňo-vé doklady na všechny zaplacené zálohy s vyčíslením zaplacené DPH a termínem UZdP dle aktualně platného zákona o DPH (235/2004 Sb.). – Canaba nám nechtěla dát doklady na zaplacené zálohy v minulém roce. Měli jsme strach, že bychom pak mohli zaplatit DPH 9% i z toho, co jsme zaplatili loni. Takhle jsme mohli využít lepší vyjednávací pozice.

Nechali jsme tyto požadavky zapracovat jako dodatek ke smlouvě. Když nám však dorazil návrh tohoto dodatku, nebyla v něm o této dohodě ani zmínka. Neváhal jsem a kontaktoval odpovědnou pracovnici, která byla podepsána v dopise, který nám přišel společně se smlouvou. Zeptal jsem se jí, proč nedošlo k zapracování dohody tak, jak jsme požadovali. Její odpověď mě už ani nepřekvapila – prostě ty smlouvy mají takhle připravené a nebudou to měnit. Zeptal jsem se jí, jestli chápe smysl a původ slova „SMLOUVA“ (tedy smluvit si) a že smlouva je dohodou obou stran. A jestli rozumí rozdílu mezi větami „termín se posune dohodou“ a větou „posunutí termínu dokončení je investorem akceptován o za těchto podmínek …“ Vysvětlil jsem ji, že smlouvu v tomto znění nepodepíšu a ať tedy sestaví návrh smlouvy podle toho, co jsem si dohodl. Paní byla neoblomná. A tak jsem ji požádal o kontakt na nadřízené. Než jsem však stihl napsat email nadřízeným, kde bych jim vysvětlil svůj problém, volal mi pan stavbyvedoucí, který se mě znepokojeně ptal, proč jsem odmítl dodatek (součástí dodatku byly i vícepráce, které jsme si objednali). Měl strach, že jsem mu smetl ze stolu dohodnuté vícepráce. Vysvětlil jsem mu, že smlouvu nechci podepsat kvůli naprosto jinému ustanovení smlouvy. Slíbil, že se postará o změnu dodatku smlouvy dle našich požadavků – a opravdu – za pár dní jsme v poště měli upravené smlouvy. Úspěch a díky panu stavbyvedoucímu.

Jak jsem naznačil, „předpřejímka“ proběhla ve dvou fázích. Poprosil jsem svého vynikajícího kamaráda, který je v oboru stavebnictví odborníkem. Ten se jeden den seznámil s panem stavbyvedoucím a domluvili se, že příští týden na stavbě bude „rychlá rota“ ve složení: malíř, zedník, obkladač, klempíř, tesař. Dalším požadavkem k přejímce byla podmínka, že bude vše naprosto čisté a uklizené. Díky této dohodě byla přejímka urychlena a proběhla bez jakýchkoliv problémů. Náš kamarád totiž pak procházel domek od střechy dolů a postupně upozorňoval na nedostatky. Pan stavbyvedoucí pak pouze úkoloval svůj tým a nedostatky se hned odstraňovaly. Když jsme skončili, náš kamarád prohlásil pouze: „Teď je to perfektní.“

Po této přejímce jsme si dohodli další postup – termíny, kdy budeme moci pozvat firmu na montáž kuchyňské linky a zabezpečovačky. Pan stavbyvedoucí nám sdělil dobrou zprávu – hned druhý den se budou montovat dveře. Hned potom naběhne jiná parta a položí koberce. Už aby to bylo!

Obklady:

Topíme:

Elektrika je hotová:

Dveře (31.1.2008):

(K poslední fotce: v akci se nám podařilo koupit tohle kování za 200,-Kč – dobrá cena, ne?)

A ještě finální pohled zvenku:

]]> První část našeho příběhu o stavbě domku se pomalu chýlí ke konci. Alespoň podle harmonogramu by to tak mělo být. Tempo, které stavba nabírá, je čím dál, tím rychlejší a čím dál, tím víc je nutné toho zařídit. Důvod je prostý – kontrakt našeho generálního dodavatele společnosti Canaba se pomalu a jistě chýlí ke konci. Tím však naše putování za nový bydlením zdaleka nekončí. Práce se zpomalí, protože spoustu věcí si budeme dělat svépomocí. Naštěstí se jedná o věci, které nebrání bydlení – i když je nezbytné je dokončit v rozumném čase. Jedná se zejména o navezení zeminy pro terenní úpravy, postavit plot, chodníčky. Ale nepředbíhejme. Dnes je teprve 17.1.2008 a u nás stále probíhají dokončovací práce uvnitř domku…

Od posledního článku se interiér domku opět změnil k nepoznání. Všude byly dokončeny štuky, bylo namontováno topení, rozvody vody a odpady. Hned poté se zahájily práce na obkladech a podlahách. Bylo naprosto perfektní, že pan stavbyvedoucí si s námi a také s obkladači prošel ještě před zahájením prací na obkladech celou stavbu (tedy pouze místa, kde se budou obklady a dlažby dělat) a upřesnil si pro jistotu ještě jednou zadání. Ještě ten den se začalo a druhý den ráno (11.1.2008) to vypadalo takto:

O týden později (17.1.2008) je skoro hotovo:

Během ledna jsme narazili také na některé nepříjemnosti, které jsme museli vyřešit společně s panem stavbyvedoucím. Jednalo se o vícepráce a jejich ceny.

Abych uvedl čtenáře do obrazu. Každá ze stavebních firem, která staví domy „na klíč“ stanoví tzv. standardní vybavení. To jsou ceny vybavení domku (dlažby, ceny zařizovacích předmětů, oken), které jsou v ceně tzv. standardy. Je smutnou praxí, že v cenách těchto standardů bývá vybavení, které odpovídá spíše vybavení holobytu a navíc za uváděné ceny pak není možné ono zboží kolikrát ani sehnat. Zářným případem může být například dveřní kování. V ceně standardu je kování v ceně 105,-Kč s tím, že je jako standardní vybavení uváděno jakési kování Sapeli Viola. To jsme však v žádném katalogu nenašli. Nakonec jsme zjistili, že se jedná o konání VIOLA SS, které Sapeli vůbec nedodává, a cena tohoto kování se na internetu pohybuje někde kolem 300,- až 400,- korun. Neznamená to však, že by dodavatel toto standardní vybavení nedodal. Problémem však je, když chcete něco jiného (což u typizovaného projektu bývá celkem běžnou praxí). Najednou zjistíte, že i na nejlevnější vybavení, které alespoň trochu odpovídá vašim požadavkům, doplácíte vysoké částky, které jsou navíc zvýšené o všelijaké manipulační poplatky.

V tomto bodě jsme se narazili na problém, který se jmenuje obchodní zástupce. Takový obchodní zástupce je motivován pouze tím, kolik „oveček“ uloví a po podpisu smlouvy se klienta elegantně zbaví jeho předáním stavbyvedoucímu. Díky tomu mohou obchodní zástupci klientovi beztrestně lhát jen proto, aby klient podepsal smlouvu a obchodní zástupce obdržel svou provizi. Jednou ze lží, na které jsme narazili, byl princip příplatkového vybavení. Dle obchodního zástupce klient doplácí pouze rozdíl mezi ceníkovou cenou vybraného zboží a cenou „standardu“. Ve skutečnosti je to úplně jinak – samozřejmě v neprospěch klienta. Nejedná se o ceníkovou cenu výrobce, ale o „smluvní cenu“ subdodavatele, která v našem případě byla v průměru zhruba o třetinu dražší než maloobchodní ceny u výrobce. K této ceně pak stavební firma připočte svou marži (obyčejně 10%) a teprve od té odečte cenu standardní dodávky (pochopitelně velkoobchodní a bez marže). Vše s cílem, aby výsledný doplatek byl co nejvyšší. Tomuto principu se nelze divit. Každá stavební firma je na trhu za účelem generování zisku a je jasné, že není charita. Problémem však je, když se snaží tato stavební firma tyhle zkutečnosti před podpisem smlouvy zamlčet.

Jak se proti tomu bránit? Obrana je dnes velice těžká. Stavební firma totiž s klientem, který již v počátku dělá problémy a moc se ptá, smlouvu raději nepodepíše. Na trhu je přece tolik zákazníků, kteří budou platit bez ptaní, tak proč riskovat problémy. Minimálně však požadujte při podpisu smouvy přesnou specifikaci všech možných součástí domu včetně ceny. Nenechte se zviklat, že to firma nemá – má a musí to mít !!! a pokud vám to odmítne dát, jdete raději jinam. Dále si nechte do smlouvy doplnit přesný způsob výpočtu příplatků za nadstandardní výbavu a také, jak se bude stanovovat základní ceníková cena nadstandardu. Například: (cena nadstandu + 10%) - cena standardu + cena za zvýšené režijní naklady.

Ve vzorci jste určitě objevili další parametr, který jsem nezmiňoval a nazývá se cena za zvýšené režijní naklady.Co to je? Inu to je další šikovný způsob, jak natáhnout investora. Ocituji příslušnou pasáž z naší smlouvy: V případě, že objednatel požaduje druh materiálu, který není běžně dodáván zhotovitelem, zahrne zhotovitel do smluvní ceny za změnu díla i případné zvýšené režijní náklady spojené s příizením, dovozem, skladovaním změněného materiálu a případné vícenáklady spojené s aplikací, montáží nebo instalací požadovaného materialu.. Vtip je v tom, že pokud zhotovitel běžně nedodává žádný žádný materiál a tyto zvýšené režijní náklady účtuje ke všemu. A věřte tomu, že zhotovitel běžně nedodává nic a zákazník platí další peníze.

Závěrem mého povídání o cenotvorbě (čti: vynalézavosti, jak obrat klienta o co možná nejvíce) bych vyzdvihl položku nejdůležitější – cenu nadstandardu. Nemyslete si, že cena, kterou vidíte na webu výrobce se bude alespoň vzdáleně podobat ceně v nabídce stavební firmy. Perlou v naší nabídce byla vanová výpusť click-clack, která u SIKO koupelny stojí 327, nám bylo vyúčtováno za tuto položku 2 902,- !!!. Ne – opravdu se nejedna o překlep – rozdíl oproti ceníku výrobce je opravdu desetinásobný. Samozřejmě jsme tuto částku reklamovali. Jednalo se o chybu, kdy subdodavatel do nabídky napsal cenu špatné položky. Kdybychom si to nezkontrolovali, přišli bychom o peníze. Takto jsme si prošli nabídku položku po položce a upravovali jsme ceny podle běžných ceníkových cen. Nakonec nám stavbyvedoucí nabídku přepracoval do stavu, který jsme mohli akceptovat.

Rozdíl mezi nabídkou původní a tou, kterou jsme odsouhlasili byl více než 10 000,-!. Upozorňuji, že jsme nevyměnili ani šroubek, ale jednalo se pouze o narovnání ceny do cen, které odpovídají dobrým mravům.

Moje rada stavebníkům je: Nepodepisujte bezhlavě všechny nabídky a kalkulace dodavatele. Nechte si zpracovat podrobnou nabídku, rozepsanou do poslední položky. Vše si pečlivě prostudujte, zkontrolujte a spočítejte. Nenechte se nikam tlačit. Dodavatel by měl tyto podklady předložit v dostatečném předstihu, abyste na vše měli dostatek času. Pokud to řeší na poslední chvíli a vyhrožuje vám, že se kvůli tomu zdrží stavba, argumentujte mu tím, že termín je smluvně daný a jsou smluvně dány i penalizace za pozdní dokončení díla a že záleží jen na dodavateli, kdy Vám dodá férovou nabídku, kterou budete moci bez okolků schválit a stavba bude moci pokračovat. Koneckonců měl vám tuto nabídku dodat v dostatečném předstihu, aby byl dostatek času právě na toto vyjednávání. Uvědomte si, že smluvní cena je dána domluvou mezi smluvními stranami a měla by být výsledkem férové dohody a ne jednání z pozice síly ať z jedné či druhé strany. A přidám ještě jednu informaci. Znamý, pracující ve stavebnictví, mi říkal, že pouze 5% zákazníků čte a chce vysvětlit za co platí. Ti ostatní podepíší a zaplatí cokoliv. Zajímavé, že?

Jsem rád, že náš pan stavbyvedoucí se s námi snaží dohodnout vždy tak, abychom všichni byli spokojeni. My občas přistoupíme na nějaký ústupek a on nám na oplátku vyjde v mnohém vstříc – výborná symbioza. Bohužel zavádějící informace, které jsme dostali na počátku a některé z administrativních chyb v průběhu stavby, kazí výsledný dojem z práce, kteoru odvádějí lidé na stavbě v čele s panem stavbyvedoucím.

Poznámka pro čtenáře ze společnosti Canaba: Tento článek, který je kritický k cenové a obchodní politice společnosti, vyjadřuje názor, který vzešel ze zkušeností nabytých během stavby. Důvodem, proč jej zveřejňuji je fakt, že tyto praktiky jsou běžné napříč celým stavebním trhem a zjištění, že málokterý investor si hlídá své náklady. Nejedná se tedy o stížnost na žádného z pracovníků vaší společnosti, spíš úvahu nad tím, co vše snese trh, kde je vyšší poptávka než nabídka.

]]> Během minulých dvou týdnů se na stavbě práce pohnuly opravdu o mílový krok. Stavěly se vyzdívky, štukovalo se a budovalo centrální vysávání – tedy pouze jenom potrubní rozvody. Ale začněme popořádku…

Především byla konečně dokončena střecha, okapy a veškeré další „nesmysly“, které k tomu patří. Zvenku tedy zbývá začistit pouze spoje mezi panely a okolí oken. Bohužel začalo mrznout a tak si nejsem jist, kdy se tyhle venkovní práce zvládnou. V tomto ovšem plně důvěřuji našemu panu stavbyvedoucímu, který se nebude snažit udělat veškeré tyto práce v termínu na úkor kvality. Myslím si, že v tomto ohledu je lepší počkat na lepší počasí, než se hnát za termínem.

Zvenku se zdá, že se nic neděje, ale uvnitř se práce překotně hrnou kupředu. Kdykoliv dorazíme „na kontrolu“, jsme unešeni tím, jak rychle se náš domek blíží stádiu, kdy se stane obyvatelným domovem… A jak jsme daleko? Jsou dokončeny elekto-rozvody, sádrokartony, veškeré vyzdívky a nyní se štukuje jako o závod. Během příštího týdne se začne pracovat na topení a rozvodech vody.

Na tomto místě bych rád firmu Canaba pochvalil – práce jsou prováděny s vynikající precizností a bez jediné chybičky. Zdi jsou rovné, sádrokartony perfektně začištěné – prostě paráda.

Další novinkou je, že byly nainstalovány rozvody centrálního vysavače. Na to jsme si najali externí firmu, se kterou jsme navázali spolupráci už v průběhu léta, kdy jsme uspořádali malé výběrové řízení. Krátce po jeho ukončení jsem se sešel přímo na stavbě (tehdy zde byla pouze hrubá stavba) se zástupcem firmy a společně jsme vymysleli kudy povede potrubí a další detaily. Následně jsme si dohodli, že dodavatel bude čekat na náš pokyn, kdy „naběhne“ na stavbu. Ta správná chvíle nastala před dvěma týdny. Tři dny před akcí jsem zavolal dodavateli a dohodl si termín instalace. V den „D“ ráno jsme se setkali na stavbě. Tam jsme si ještě jednou prošli kde a co bude a já spěchal do práce.

V podvečer mi volal montér, že má hotovo. Měl však pro mě ještě jednu zprávu a to tu, že se mu podařilo překopnout nějaký kabel. Podle jeho popisu mi bylo hned jasné, o které kabel se jedná – byl kabel k PIR čidlu zabezpěčovacího zařízení. Řekl jsem mu tedy, že se tam zajedu podívat a zajistím opravu. Obratem jsem volal panu stavbyvedoucímu, abych se s ním domluvil, kdy budu moci přijet na stavbu a natáhnout tenhle kabel znovu. Jako obvykle mi vyšel 100% vstříc a já vyzbrojen nářadím a materiálem vyrazil na místo.

Na místě jsem našel našel kablík v tomhle stavu – je evidentní, že prostě fungovat nebude

Nezbylo tedy nic jiného, než kabel vysekat a natáhnout znova.

Nyní již jen zbývá vyčíslit způsobenou škodu a nechat si ji zaplatit. Uvidíme, jestli dodavatel bude natolik odpovědný a škodu nahradí. Uvidíme.

A co se děje kolem nás? Samozřejmě se čile staví…

]]> Po delší době se opět hlasíme s novinkami na stavbě. V poslední době se nedělo nic tak zvláštního, co by stálo za neprodlené zveřejnění a také díky pracovnímu vypětí nezbyl čas na pravidelnou publikaci. Novinky jsme si nechali do dnešního článku. Co je tedy za poslední měsíc na našem domečku nového?

Byla dokončena střecha. No vlastně nebyla dokončena úplně stoprocentně, zbývá tam dokončit ještě pár drobností, ale už nám do domku alespoň neprší. Jsem však optimista a věřím, že střecha bude do konce roku úplně dokončena. Přemýšlím, jestli nepříhlásím naší střechu do Guinessovky coby nejdéle stavěnou střechu na rodinném domku A co chybí na střeše dodělat? V podstatě nic moc – Pouze začistit klempířinu a dořezat pár tašek. Práce na maximálně dva dny – jenže subdodavatelská se na to vykašlala a jinou firmu je prý velký problém sehnat. Jako investora mě to nemusí zajímat – na druhou stranu to tak trochu chápu.

A co se děje dál? Proběhla montáž hromosvodu. Pokud potřebujete hromosvod, firmu Vám můžeme jenom doporučit, protože jsme byli s jejím přístupem a prací naprosto spokojeni. Cenově tahle firma patří spíše do nižších sfér.

Kromě hromosvodu má už domeček okapy. Vevnitř probíhá dokončování elektroinstalace a opravy ucvakaných kabelů (pro zásuvky se natáhnou nové kabely, světla se naletují). No a kromě toho se začaly natahovat omítky. V patře se také dokončilo zateplení a sádrokartony.

Práce jdou rychle kupředu – doufejme, že vše bude pokračovat již hladce.

]]> Po delší době se opět hnula stavba. Během minulého týdne proběhla montáž oken a budování přípojek k sítím. Také jsme předali návrhy a kalkulace koupelen, které nám vypracovala firma SIKO Koupelny. S panem stavitelem jsme se dohodli na pár drobných změnách v horní koupelně, které budou moc pěkné, ale i praktické.

Vybudování přípojek proběhlo přesně tak, jak jsme si představovali. Poslali jsme emailem projekt. Šéf firmy si to prošel spočítal a poslal nabídku. Cena byla přijatelná, a tak jsme se dohodli. Následující průběh byl velice rychlý. Pár dní na to jsme se sešli přímo na místě. Tam jsme si prošli ještě jednou, co přesně se bude dělat, domluvili si pár odlišností od projektu. Do týdně byla hrubá část hotová. Teď počkáme na Canabu, kvůli napojení na plyn atd.

Kromě jiného jsme zjistili potěšující zprávu o tom, že na domku jsou už nainstalovány okna a tím je domek zabezpečený před zloději a jinými šmejdy. Byla to skvělá zpráva, protože mohlo dojít k protažení přípojek elektro až do baráku a firma nemusela nechávat kabel smotaný v zemi před barákem. Původně jsme se totiž dohodli, že kabel nebudeme zatahovat do baráku, aby ho nikdo nemohl ukrást. Díky tomu, že domek je už uzamčený, nemusíme se toho bát a kabel je tedy zatažený až do domovního rozvaděče.

Dalším krokem je konečné dokončení střechy – to by mělo být hotové do konce týdne. Konečně také začne budování zabezpečovačky a centrálního vysávání.

]]> Před týdnem jsme navštívili koupelnové studio, kde nám velice ochotně pomohli s výběrem a návrhem našich vysněných koupelen. Dnes dorazila vizualizace návrhu.

První koupelna je se sprchovým koutem – rozdílný je sprchový kout, který jsme si vybrali kulatý.

Koupelna v patře je větší, a proto jsme do ní umístili rohovou vanu. Nakonec dojde k ještě pár změnám v dispozici (přesunutí záchodu), ale pro představu, jak bude koupelna vypadat to není podstatné.

]]> Po dlouhé době, kdy nebyl vidět žádný větší postup se to konečně zase hnulo. Ve středu jsme byli na „inspekci“ a ještě nebyly hotové krovy. O pár dní později máme hotovou velkou část střechy.

Jinak čerstvá informace je ta, že si opět někdo vyrazil na lup k nám do domku a uštípal tam skoro kabely, které koukaly ze zdi. Na jednu stranu mi to může být jedno, protože to půjde na „futro“ dodavatele. Na druhou stranu mě to vytáčí do běla, protože drzost těchto kriplů už překračuje všechny své meze

A co nás čeká? V nějbližších dnech budeme dělat přípojky k inženýrským sítím, aby se přes zimu dalo už topit. Krom toho jsme navšivili koupelnové studio a nechali si vytvořit návrh koupelen (modelace v elektronické podobě má dorazil nejspíš v pondělí, tak ji pochopitelně hned vystavím). Také proběhlo výběrové řízení na dodavatele zabezpečovačky. Rozhodovali jsme se mezi bezdratovou a drátovou variantou. Nakonec jsme sáhli po kombinaci obou. Čidla, klávesnice apod. budou připojeny drátem, zabezpečení zahrady a ovládání vrat bude bezdrátově. Víc detailů však z pochopitelných důvodů zveřejňovat nebudu.

]]> Před dvěma týdny začala montáž krovů na našem domku. Jedná se o klasickou polovalbovou střechu s pultovým vikýřem. Výstavba probíhá mírným tempem a je vidět, že tesaři se nepřetrhnou. Všichni mají spoustu času a jediný. kdo spěchá, jsme my. Je zvláštní, že některé stavební firmy mají střechu hotovou za „tři dny“ a my po čtrnácti dnech nemáme hotové ani krovy.

Na stavbě krovu není co složitě popisovat, tak věřím, že obrázky budou tentokrát stačit.

23. září 2007

28. září 2007

Do konce týdne by mělo být „zafoliováno“ a během přístího týdne se začnou pokládat tašky.

]]> Nedávno jsem se radoval, že konečně máme elektroměr a že už si nemusíme složitě půjčovat elektrocentrálu. Po delší odmlce, kdy se nic nedělo, včera začala montáž krovu. Naštěstí jsme měli vše vyřešeno a připraveno, tak jsme se chtěli maximálně pokochat tím, jak střecha roste. Jenže vše mělo být jinak …

Odpoledne mi volal stavbyvedoucí, kde se můžou připojit k elektrice. Řekl jsem mu, že rozvaděč je přidělaný na zezadu na kiosku. Rozvadeč, který jsme si nechali nainstalovat stál dost peněž. Byl komletně vybavený (zasuvka na 400V, na 230V, jističe, proudový chránič), aby prošla revize a my bez problémů dostali elektroměr.

Toho dne mi však stavby vedoucí oznámil, že na kiosku nic není, a že z kiosku koukají pouze dráty! Někdo prostě ten rozvaděč ukradl!

Nezbylo nic jiného, než jet do elektro-obchodu a koupit rozvaděč nový. Dále jsem také koupil zásuvku na 400V (5-ti kolík), vidlici a kabel (gumový 5×4). Takto vybaven jsem jel na místo našeho budoucího domova. Rozhodl jsem se však, že nebudu rozdávat rozvaděče zadarmo a proto jsem rozvaděč nepřipojil rovnou na kabel vedoucí z kiosku, ale nejprve na vidlici. Na kiosek jsem přidělal zásuvku. Když bude kdokoliv potřebovat elektriku, vezme rozvaděč, zapojí ho do zásuvky a má elektriku (bohužel nemám fotky výsledného díla). A proč nemůže nikdo připojit rovnou do zásuvky na kiosku? Je to dáno tím, že spotřebiče, které jsou používány venku, musejí být chráněny proudovým chráničem a zásuvka musí být jištěna jističem – ne však tím hlavním, který je předřazen elektroměru.

A jaké z tohoto příběhu plyne poučení? Spousta lidí jsou šmejdi, kteří ukradnou vše a vůbec je nezajímá, že oni si přijdou na pár korun, ale škodu způsobí mnohem větší. Nás tahle sranda vyšla na 5000,-Kč. Kdybychom však postupovali tak jak se má, museli bychom zaplatit ještě revizního technika atd. a cena by byla minimálně o 2000,- vyšší – šmejd si vydělal maximálně 3000-4000 korun za rozvaděč. Vím také o případu, kdy zloději urvali kabely koukající ze zdí (přípravy na vypínače atp.). V tom případě způsobili ještě větší škodu (tam to bylo cca 50.000,- korun), ale sami si mohli přijít tak možná na 500,-! Proto co můžete, nenechávejte na stavbě (zedníkům, kteří u nás prováděli montáž ukradli i „stoleté“ lopaty.

Abych nemluvil jen o negativních věcech. Jak jsem říkal v úvodu – začala stavba krovu a střechy. Také jsou již objednány okna a pomalu musíme začít vymýšlet obklady a dlažby…

]]> V uplynulém týdnu proběhla montáž hrubé stavby našeho vysněného domečku. Celou hrubou stavbu měli pánové hotovu za čtyři dny. Bylo uchvacující pozorovat, s jakou lehkostí probíhá přesné umisťování pětitunových panelů podle pokynů mistra. Byla to vynikající souhra jeřábníka a party zedníků. Bohužel nás během stavby potkala komplikace v podobě vydatných lijáků, které na našem pozemku vytvořily rozbahněnou břečku, ve které se nejen špatně chodilo, ale i obtížně zajíždělo a vyjíždělo technikou. V následujících řádcích zkusím popsat, jak probíhala výstavba (montáž) z pohledu laika.

První den výstavby (21.8.2007) během dopoledne dorazily kamiony s první várkou panelů.

Podobným způsobem probíhalo zásobování každý den. Prostě vždy ráno přijely dva a více tahačů s naším domem. Večer byla většina panelů již namontována na základové desce.

Na staveniště jsem dorazil kolem jedenácté, protože jsem potřeboval zajistit elektriku pro zapojení míchačky. Byl jsem domluvený se sousedem, který mi slíbil, že se budeme moci napojit k němu. Chtěl být u toho, kdyby se náhodou vyskytl nějaký problém. Jak je vidět na obrázku část domu už dorazila. Ale to hlavní – zedníci – nikde. Následkem dešťů, které později zkomplikovaly výstavbu i nám, došlo k tomu, že zapadl jeřáb, a že jej je potřeba vyprostit.

To e podařilo a zhruba kolem poledního dorazil jeřáb i se zedníky a začalo to, nač jsem se těšil. Vlastně ještě ne, protože jsme zjistili, že soused nemá ještě zapojenou kompletně elektriku a nemá zprovozněnou třífázovou zásuvku, ale jen jedinou „obyčejnou“ – tedy 230V. Jenže zedníci měli míchačku, která „jede“ na 400V (tedy tři fáze). Problém.

Naštěstí jsem měl záložní plán – tedy půjčovnu, jejichž služeb jsem využil již v minulosti. Zajel jsem tam tedy a přivezl třífázovou centrálu o výkonu 7kW.

Mezitím, co jsem byl pro centrálu, chlapi na stavbě složili náklad a začali s montáží.

Bylo opravdu zajímavé sledovat, jak roste náš domeček. Hlavně, když si člověk uvědomí, že na celém domku dělají tři lidé a jeřáb. Práce jim šla perfektně od ruky.

Díky zapadlemu jeřábu a tomu, že jsem se zdržel při zajišťování elektriky, začala montáž první den až ve tři hodiny. Přesto toho chlapi zvládli spoustu. Víceméně zvládli kromě pár panelů celé obvodové zdivo přízemí. Bylo to přesně, jak říká Petty v tomto komentáři.

Na konci šichty jsem chlapy poprosil, aby po sobě uklidili nepořádek, který způsobili tím, že se řidiči kamionu netrefili do vjezdu. Jenže to jsem narazil Páni přeci nejsou nějací cikáni, aby lítali s lopatou. Oni jsou přeci NĚKDO! Nekomentoval jsem to a zavolal stavbyvedoucímu, aby mi poslal jinou partu chlapů, kteří uklidí nepořádek, který způsobili. Místo nové party, zazvonil mistrovo telefon. Poté se chlapi chopili lopat a společně jadrnými výrazy se jali uklízet bordel, který způsobili – evidentně se nejednalo o příjemný rozhovor. Když bylo to nejhorší uklizeno, chlapi naskákali do auta a beze slova rozloučení zmizeli – asi jsem je naštval…

Když odjeli, vzal jsem lopatu a douklidil to. Docela mě to naštvalo a já se rozhodl to tak nenechat. A protože nás pan stavbyvedoucí byl t.č. na dovolené, zavolal jsem řediteli výroby firmy Canaba. Chtěl jsem ho poprosit, aby nějakým způsobem zajistil, aby na konci šichty bylo na veřejných komunikacích uklizeno.

To, co jsem se však dozvěděl a to, jakým způsobem pan ředitel smetl ze stolu mé problémy, mě zaskočilo, naštvalo a především zbavil iluzí o rovnocennosti naší spolupráce. I proto jsem se rozhodl napsat článek o tom, co vše může stavebníka potkat ve smlouvě o dodávku. A hlavně rozdíly mezi dojmy a pojmy (resp. tím co je psáno a tím, jak to myslel dodavatel). Tento článek najděte během několika následujících dní tady na blogu.

I přes tyto problémy však stavba rostla jako z vody…

(toto jsou fotky z druhého dne vystavby – 22.8.2007)

A i nadále probíhala devastace okolí našeho pozemku…

Bylo nám však slíbeno, že to dodavatel stavby – Canaba – uvede do původního stavu, takže uvidíme.

Ve středu a ve čtvrtek bylo tolik práce, že jsme se nedostali na „inspekci“ a tak jsme domek viděli ve finální podobě až dnes (27.8.2007). Vše bylo hotové, staveniště uklizené. Jedinou památkou po zednících zbyl rozbitý chodník a hotová hrubá stavba …

Jedna fáze stavby je hotová. Dalším krokem by mělo být uzavření domku (tedy krovy a okna). Už aby to bylo